|
|
Fenomén zombie ve filmech George A. Romera
Čada Wernischová, Nelly ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá fenoménem zombie ve filmech George A. Romera. Jejím cílem je dokázat, že ačkoli se charakteristiky fenoménu v rámci jednotlivých snímků tohoto režiséra výrazně proměnily, zachoval si i přesto základní metaforickou funkci, již měl i v době svého vzniku, v 17. století na Haiti. Analytická část práce, ve které jsou rozebírány tři vybrané zombie horory George A. Romera (Úsvit mrtvých, Země mrtvých a Deník mrtvých) se opírá o postupy neoformalistické analýzy. Na základě analýzy jednotlivých snímků dokazuji, že fenomén zombie v Romerových snímcích funguje, stejně jako na Haiti, jakožto metafora otroctví, přičemž tato metafora je variována v závislosti na problémech aktuálně tematizovaných tím kterým snímkem a funguje jako kritika současné společnosti.
|
|
|
The Cultrure of the Assembly of the Russian Nobility and its image in 19th century Russian literature
Bykanova, Yulia ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Rozboudová, Lenka (oponent)
Předmětem této diplomové práce je kultura ruské šlechty a její vyobrazení v ruské literatuře XIX. století. Cílem této práce je analýza tématu blízkosti ruské šlechty k lidovým pramenům. Teoretická část je zaměřena na historii ruské šlechty: její vznik a rozvoj. Dále práce rovněž popisuje pojmy «kultura», «ruská kultura», oblasti kultury. Táto část práce je zaměřena na zkoumání základních prvků kultury ruského šlechtického «sboru». V praktické části se práce zabývá filologickou analýzou dvou literárních děl, jmenovitě «Evžen Oněgin» A. Puškina a «Vojna a mír» L. Tolstého. Pozornost je věnována vyobrazení kultury ruské šlechty a jejímu vztahu k ruskému národu. V práci jsou uvedeny následující sféry šlechtické kultury: vztah kultury šlechty ke kultuře ruského národu; vzdělávání a výchova; každodenní kultura; životní podmínky; otázky manželství, rodiny, lásky a vztahů; volný čas a společenský život; kultura šlechtických usedlostí. V práci bylo projednáno o tom, jak kultura šlechtického «sboru» ovlivňovala kulturu ostatních lidí a následně celou ruskou národní kulturu. Byly zjištěny rysy vzdálenosti šlechtického sboru od národu ale také bylo zjištěno mnoho podobností v tradicích šlechty a rolníků. Zkoumání v teoretické a praktické části práce naznačují, že vzdělaná a progresivní šlechta věřila, že...
|
|
|
Proměny církve v době nastupujícího osvícenství
Žezlo, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Proměny církve v době nastupujícího osvícenství pojednává o pokračujících sporech mezi jednotlivými vyznáními v 18. století. Katolická církev, která je zpočátku vnucována všem poddaným i vrchnosti v říši římské, pomalu ztrácí svou dosavadní moc. Její moc nepřímou úměrou klesá v době, kdy se do Čech přes Německo a Itálii šíří Osvícenství. Mění úplně vše, na co bylo nějakým způsobem nahlíženo, a naopak vytváří mnoho nových poznatků. Osvícenství se objevuje již za císaře Karla VI., sice ne v takové míře jako u jeho dcery Marie Terezie, a už vůbec ne jako u jeho vnuka císaře Josefa II., který celou svou říši přetvořil podle svých osvícenských představ. Při těchto reformách dochází postupně k "osvobození" nekatolíků a ke zrušení nevolnictví. Církev se v takové době velmi tříští, vznikají nové pohledy duchovních na katolickou církev i na křesťanství samotné.
|
|
|
Původ černé teologie
Kolínský, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato práce podává přehled působení černé církve v dějinách Spojených států amerických a snaží se vystihnout její přesah do moderního výkladu afroamerické identity v černé teologii. Práce popisuje přesah afroamerické spirituality do období vzniku letničních denominací v jížanských státech USA. Samostatně je popsán vznik afroamerického metodismu jako forma vyjádření svobodného denominačního života čase otroctví. Geneze politického života afroamerické komunity vystihuje přehled životopisů: W. E. B. Du Boise, Marcuse Garveyeho a Bookera T. Washingtona. Snaha o vybudování separované identity popisuje historii synkretického náboženského hnutí Nation of Islám na ulicích průmyslového Deatroitu a jeho denominační vývoj. Černou teologii představuje osobnost Jamese Hale Cona její sociální rozměr.
|
|
|
Vliv listopadového povstání na pojetí polského národa: analýza politického myšlení polské emigrace
Czudek, Michal ; Květina, Jan (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vliv, který mělo listopadové povstání na proměnu v chápání polské národnosti. Listopadové povstání v Polském království a v ruských západních guberniích v letech 1830-1831 je v pojetí této práce zásadní událostí, kterou vyvrcholilo proticarské opoziční hnutí 20. let. Jeho vojenská porážka a z ní vyplývající masový exodus Poláků na západ proto odstartoval novou dobu, jejíž hlavní rysy reagovaly jak na cizí prostředí, s nímž se museli emigranti vypořádat, tak na změněné podmínky v samotném Království. Analýza sleduje proměny pojetí národa v politické rovině, protože ta na rozdíl od roviny filozofické nebo náboženské umožnila vznik konkrétních programů, tedy faktických návodů, jak mají Poláci postupovat dál, o koho se mají opírat a s kým mají spolupracovat. Speciální pozornost je přitom věnována otázce řešení pozice poddaných rolníků, jakožto nejpočetnější třídy polské společnosti, neboť naléhavost řešení této sociální otázky byla jedním z příznačných rysů listopadového povstání. Kvůli značné náročnosti a rozsahu takto definovaného záměru je omezena šíře zkoumaných politických proudů na tři nejvýznamnější: umírněný demokratismus Joachima Lelewela, radikální demokratismus Tadeusze Krępowieckého a liberální- konzervativismus knížete Adama Jerzy Czartoryského. Vzhledem k...
|
|
|
Fenomén zombie ve filmech George A. Romera
Čada Wernischová, Nelly ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá fenoménem zombie ve filmech George A. Romera. Jejím cílem je dokázat, že ačkoli se charakteristiky fenoménu v rámci jednotlivých snímků tohoto režiséra výrazně proměnily, zachoval si i přesto základní metaforickou funkci, již měl i v době svého vzniku, v 17. století na Haiti. Analytická část práce, ve které jsou rozebírány tři vybrané zombie horory George A. Romera (Úsvit mrtvých, Země mrtvých a Deník mrtvých) se opírá o postupy neoformalistické analýzy. Na základě analýzy jednotlivých snímků dokazuji, že fenomén zombie v Romerových snímcích funguje, stejně jako na Haiti, jakožto metafora otroctví, přičemž tato metafora je variována v závislosti na problémech aktuálně tematizovaných tím kterým snímkem a funguje jako kritika současné společnosti.
|
host ::
RSS.